Radobýl

Radobýl (399 m n. m.) nebo také jiným jménem Rodebelue, je dominantní čedičový vrh ležící v tzv. Milešovském středohoří u obcí Michalovic a Žalhostic, asi 3 kilometry  západně od Litoměřic.

 

 

Popis

Vrchol částečně zalesněné hory o nadmořské výšce 399 m nabízí krásný kruhový rozhled do okolí. Málo kdo si dnes ale uvědomí, že nechybělo mnoho a tento úžasný monumentální kopec již nemusel vůbec existovat. Před postupujícím kamenolomem, zakusujícím se již takřka do vrcholu, byl zachráněn téměř v hodině dvanácté. První forma přírodní ochrany se mu dostala v letech 1966 a 1969, přírodní památkou byl pak vrch Radobýl vyhlášen roku 1992. Z botanického hlediska je velmi cenný jihozápadní a západní svah hory pokrytý travnatou vegetací skalní stepi s řadou vzácných a chráněných rostlin (např. divizna brunátná, kozinec bezlodyžný, kozinec vičencovitý, bělozářka liliovitá). Ze zoologického hlediska se jedná o nejcennější výskyt teplo a suchomilné fauny na pravém břehu Labe v Českém středohoří. Zjištěno zde bylo téměř 900 druhů motýlů, přičemž některé druhy zde byly zjištěny poprvé v Čechách. Vyskytuje se zde i endemit Českého středohoří a to saranče Stenobothrus eurasius bohemicus.

Geologickou zajímavostí je pak skladba čedičové skalní stěny bývalého lomu se sloupcovitou odlučností. V ní lze dokonce rozeznat dva po sobě jdoucí sopečné výlevy magmatu. V jižním svahu směrem k Žalhosticím docházelo a dochází k sesuvům. Jinou geologickou zajímavostí je pak puklina s 10 m dlouhou pseudokrasovou jeskyní.

Z nálezů pravěké keramiky z mladší doby bronzové bývá usuzováno, že se na Radobýlu mohlo nacházet kultovní místo či signalizační stanice. Od středověku byla hora a přilehlé svahy využívána jako vinice, pozůstatky této činnosti jsou tu dodnes patrné. Kříž na vrcholu je doložen již v 17. století. Roku 1862 byl starší dřevěný kříž nahrazen železným, dnešní kříž pochází z obnovy v roce 1992. Nelze opomenout že, s horou je pevně svázáno jméno největšího českého básníka – Karla Hynka Máchy. Právě návštěva Radobýlu 27.10. 1836 se básníkovi stala osudným. Toho dne, kdy zde tvořil poslední báseň svého života, vypukl v blízkosti Litoměřic požár. Mácha neváhal a utíkal pomoci požár hasit. Následkem dlouhého běhu, vysilující práce a uřícení si přivodil nachlazení. To bylo přinejmenším jednou z příčin nemoci, jíž o pár dní později, dne 6. listopadu 1836, podlehl. S horou Radobýl je také často spojována tajná podzemní nacistická továrna Richard. Ta se však nacházela o něco dále ve svahu mezi Radobýlem a horou Bídnicí.

Vrcholek hory nabízí ničím nerušený výhled na panorama Českého středohoří (údolí řeky Labe, Píšťaské jezero, hora Říp, Lovoš, Milešovka i hrad Hazmburk.

Přístup k Radobýlu

K Radobýlu vede žlutá turistická značka spojující Žalhostice a Litoměřice. Od Litoměřic stoupá tato trasa po silničce vedoucí do Michalovic. Krátce před horizontem opouští žlutá značka silnici a dává se po cestě vlevo, kterou se ubírá směrem k Radobýlu. Na samotný vrchol odbočuje ze žluté značky vlevo vyšlapaná pěšina. Při návštěvě je však třeba dbát maximální opatrnosti, neboť těsně pod vrcholem se do hory zařezává nechráněná vysoká sklaní stěna bývalého lomu.

Radobýl v poezii

RADOBÝL (K. H. Máchovi)
Jana Haasová           

 

Nízko nad obzorem slunce
rozehrává tóny toskánských barev
ve vysoké trávě osamělého kopce
kde ještě teď otevírají své květy
zpozdilé slzičky Panny Marie

Poutníku s vlasy rozevlátými
vystupuješ k vrcholu
po své stezce,
kde zdraví tě keře zlátnoucím listím
a červení šípků
Usedneš na kámen
co nabral trochu tepla dnešního dne

Zamyšlen, hledíš do kraje
Tobě tak blízkého
nebe na západě hoří
modravé homole středohorské
halí se do mlhy
Pohlédneš k Řípu
vzpomínka na Prahu
verše se rodí
a ještě pohled na východ –
Tvé město hoří!

Nit básně je zpřetrhána
cestou, necestou,
strništěm i křovím běžíš
podat pomocnou ruku
Oheň zažehnán
skončil dramatický den

Toužíš vrátit se na Radobýl
napsat báseň a možná
i skicu načrtnout
poutníku dalekých cest

Teď bloudíš krajinou neznámou
pouští žhavou, kde vítr mrazí
boříš se do písku, žízníš
Devět dní marného putování
cestu na Radobýl už nenajdeš…

Z RADOBÝLU
Jana Švýcarová        

 

     Kokořín, Houska, Bezděz – toť hrad,
který měl básník nad jiné rád.
Viz Karlův Tejn a Křivoklad –
dar země, kde sám císař vlád.    

Ruiny … ty sny, jež se tu zdají
nahání strach, až dech se tají.
Hle, v dáli kopec Radobyl
zde básník čerpal mnoho sil.

Ten vrch se osudným mu stal.
Když dopsal text, do města hnal.
Však pozvolna mu bledly líce
zůstal sám ve své romantice…

Zdroj www.ceskestredohori.cz